Stěhování čapího hnízda, které se úplně nevydařilo
Pokud jde o požadavky na místo k hnízdění, jsou pro mne čápi druhem, u kterého lze jen těžko odhadnout požadavky na místo k hnízdění. Mnozí lidé, ale i obce, pro ně staví sloupy s hnízdními podložkami nebo instalují kola od vozu na střechy domů a očekávají, že je čápi přijmou, ale ne vždy se to podaří. Na Písecku byly ve dvou obcích nainstalovány hnízdní podložky pro čápy na sloupech. Jedno z těchto hnízd je dlouhodobě a pravidelně využívané, na tom druhém bylo zaznamenáno jen pár neúspěšných pokusů. Na tom by nemuselo být nic překvapivého, kdyby tato hnízda nebyla jen dva kilometry od sebe. Proč je jedno z těchto hnízd opomíjené a to druhé pravidelně a dlouhodobě obsazované? Samci se o něj několikrát poprali a ve dvou případech dokonce na život a na smrt.
Čápi jsou pro mne, pokud jde o hnízdění, nevyzpytatelným druhem.
Zde jsem sepsal jeden případ, kdy jsme čápům nabídli vhodnější náhradní hnízdo a přestěhování se úplně nepovedlo. V příštím čísle popíšu příklad, kdy se to naopak povedlo.
Jako zoolog píseckého muzea a konzervátor ochrany přírody jsem býval orgány státní ochrany přírody žádán o radu nebo pomoc při problémech týkajících se různých zvířat, včetně čápů. Těch se týkal příběh z roku 1998. 14. května se na Okresní úřad v Písku, referát životního prostředí obrátila paní Moravčíková z Maletic se žádostí o zásah proti elektrikářům, kteří shazují čápům hnízdo z drátů elektrického vedení. Podle pisatelky zjara přiletěli tři jedinci a hledali místo pro hnízdění. To našli na vrcholu dvousloupu elektrického vedení u stavení čp. 34. Dostal jsem za úkol situaci prověřit. Když jsem přijel na místo, tak jsem viděl, že čápi si opravdu vybrali jako nejlepší místo pro hnízdění elektrické dráty a přesto, že energetici opakovaně klacky z drátů odstraňovali, nenechali se odradit. Věděl jsem, že na dohled je střecha Klokočínské tvrze s vypleteným kolem připraveným pro čápy a tak mne překvapilo, že si čápi (zřejmě bez vkusu) vybrali elektrické vedení. Nejspíš netušili, že by si jejich přítomnosti na své střeše Ing. Mirko Bernas považoval.
Ale čápi na to měli rozhodně jiný názor a jeho luxusní nabídku odmítli. Na rozdíl od manželů Bernasových jihočeští energetici o hnízdění čápů na drátech elektrického vedení vůbec nestáli. A měli k tomu pádný důvod. Bylo to totiž nebezpečné jak pro rozvodnou síť, tak i pro čápy samotné. Zmoklé klacky snadno způsobí zkrat, který jim vyhodí trafačku a tím odpojí obyvatele vesnic na síti od proudu. A pokud budou na mokrém hnízdě čápi, tak je to zabije. Čas hnízdění nastal a tak bylo třeba rychle najít řešení. Přemluvit čápi aby přijali nabídku Bernasů jsem neuměl, tak jsem si musel poradit s pomocí ochotných lidí. Napadlo mne vztyčit jen kousek od elektrického vedení dřevěný sloup s vypletenou hnízdní podložkou. Úspěchu nahrávalo několik okolností. Bude to na návsi, takže problém se záborem pozemku nebude. Sloup dodají energetici a rádi provedou i jeho postavení, protože je to zbaví starostí. Štěstím bylo i to, že ve vsi žije a pracuje kovář Venca Leskovec, můj kamarád, který pro životní prostředí již několik čapích podložek vyrobil. Referát životního prostředí slíbil, že výrobu podložky zaplatí a tak se situace mohla rychle vyřešit. Během dvou dnů byla hnízdní podložka s výpletem z proutí na novém místě, připravená uvítat nájemníky. Ale ti kupodivu neměli zájem. Opět začali skládat klacky na elektrické vedení. Nakrklí energetici se opět obrátili na okres, tentokrát s reklamací. Investovali, pomáhali a vše zbytečně. A tak jsem byl znovu povolán k řešení. I já byl naštvaný. Naše rychlá reakce a tolik snahy mnoha lidí, a nevděčným čápům to není vhod. Nejsou ochotni se přestěhovat jen tři metry od drátů do nového hnízda. To mi vnuknulo řešení. Sloup s naším hnízdem je dřevěný. Kdyby se jeho horní část s podložkou odřízla a namontovala na ten dvousloup nad dráty, tak by to snad čápi přijali. ani neví, že už budou muset. Bude to totiž náš poslední pokus, jak jejich konzervativním požadavkům vyhovět. Po dvou dnech jsme se opět všichni u hnízda sešli. Energetici vypnuli proud, odřezali vrcholovou část sloupu s hnízdem a namontovali ji na dvouslop nad dráty. Dál jsme už na nic nečekali, už nás ta jejich vybíravost otrávila. Sbalili jsme fidlátka a odjeli. Když jsem se dozvěděl, že se čtyři až pět čápů snaží o obsazení našeho přestěhovaného hnízda a poté, že 20. května byl jeden pár na hnízdě, rád jsem pustil tuto hurá akci konečně z hlavy. Děj se vůle Boží. Muzejní zoolog přece nemá na starost jen maletické čápy.
Závěr: Hnízdo bylo v následujících letech občas využíváno (2006, 2008 a 2016), ale od roku 2019 je prázdné. Vysvětlení opuštění hnízdiště nemám.
Karel Pecl