Mapování prostorové a potravní aktivity havrana polního v Českých Budějovicích

Havran polní (Corvus frugilegus) je větší, poměrně běžný druh ze skupiny krkavcovitých (Corvidae).

Česká populace havranů prodělala během posledních desetiletí výrazné změny. Původně havrani hnízdili především v lužních lesích podél velkých řek a ve větších polních remízcích. Hnízdění v blízkosti lidí bylo sice známo odjakživa, ale v průběhu druhé poloviny 20. století se do lidských sídel přesunula převážná část populace. Celková početnost havranů na území České republiky přitom nikterak nevzrostla. Mapování pro Atlas hnízdního rozšíření ptáků hodnotí stav české hnízdní populace již od 70. let někde mezi 2 a 4 tisíci hnízdících párů.

Českobudějovická populace vznikla v 80. letech a od té doby se zvyšovala její početnost i počet dílčích hnízdních lokalit. Z výsledků sčítání havraních hnízd na území Českých Budějovic (Pakandl 2012, Sborník Jihočeského muzea č. 52) vyplývá, že přibližně od začátku 21. století se stav havranů ustálil. Počty nalezených hnízd se pohybují od 400 do 500, autor sám ale zmiňuje, že údaje nemusí přímo odpovídat počtu hnízdících párů, protože některé páry mohou stavět hnízda nová, a proto mohla být započtena i opuštěná hnízda. Také následné sčítání hnízd havranů v Českých Budějovicích (J. Závora, ústní sdělení) ukazuje, že počty havranů v současnosti nevzrůstají, i když lze pozorovat někdy i dost výrazné výkyvy v početnosti, nahoru i dolů.

V současné době je magistrátem Českých Budějovic iniciován výzkum různých aspektů ekologie havrana polního na území Českých Budějovic. Jednak probíhá monitoring početnosti populace havranů a dále je zkoumán potenciální vliv různých managementových zásahů na život místních havranů. Mezi ty můžeme zařadit i péči o městskou zeleň nebo okolní zemědělskou půdu, která významně ovlivňuje bohatost potravní nabídky, kterou mají havrani v průběhu roku k dispozici.

Náš projekt je zaměřen na sběr a zpracování dat prostorové a potravní aktivity havrana polního na území Českých Budějovic a v jejich blízkém okolí.

Předpokladem je, že preference havranů pro využívání různých lokalit pro hledání potravy se budou lišit podle typu substrátu a dalších charakteristik plochy a jejího okolí, mimo jiné např. momentální výšky porostu, druhu zaseté plodiny, vzdálenosti od kolonie nebo výšky sněhové pokrývky, dále denní a roční doby a počasí. Vliv může mít také přítomnost jedinců dalších ptačích druhů, které pro havrana potenciálně představují potravní konkurenty.

Data prostorové a potravní aktivity jsou sbírána pomocí tří metod. První je pravidelný monitoring stabilních ploch na území města a v okolní zemědělské krajině. Vybrali jsme především pole, pastviny, louky, a trávníky, u kterých předpokládáme využívání havrany, ale i vysokostébelné ruderály a zpevněné plochy. Na každé ploše zaznamenáváme informace o stavu ploch (druh plodiny, výška porostu) a přítomnost havranů a dalších vybraných fokálních druhů, mezi které patří všechny ostatní druhy krkavcovitých, holubi, rackové, bažanti a čejky, tedy potenciální potravní konkurenti havrana.

Druhou metodou je umisťování GPS/GSM lokátorů na jednotlivé odchycené jedince havrana, které nám poskytnou podrobnější časové i prostorové informace o jejich aktivitě. Sledujeme, jak se tato aktivita mění v průběhu dne i v průběhu roku, jak se mění preferované lokality na sběr potravy, ale i nocování a odpočinek a zda vykazují jednotliví jedinci odlišné vzory prostorové aktivity.

Poslední metodou je sběr fokálních pozorování krmících se havranů pomocí projektu občanské vědy, kdy vyzýváme obyvatele Českých Budějovic, aby si během běžných pochůzek po městě všímali havranů, kteří na zemi hledají potravu, a tato pozorování zapisovali do online formuláře v aplikaci Survey123 od firmy Esri. Formulář je možné otevřít v prohlížeči nebo v mobilní aplikaci přímo v terénu. Mobilní aplikace Survey123 je ke stažení zdarma pro Android i iOS a není potřeba žádné přihlašování. Formulář je možné vyplnit i bez připojení k internetu a data odeslat až později po připojení k wifi.

Tímto bychom tedy chtěli požádat veřejnost i členy Jihočeského ornitologického klubu o pomoc se sběrem dat pomocí poslední zmíněné metody: zápisů pozorování krmících se havranů do formuláře Survey123.

K tomu je potřeba:

1. stáhnout aplikaci Survey123

2. naskenovat příslušný QR kód pro vyhledání konkrétního výzkumu

3. vybrat formulář "Havrani v ČB" a vyplnit požadované informace

4. vyplněný formulář odeslat

Tento projekt bude probíhat pravděpodobně až do podzimu 2025. Do té doby je možné sledovat novinky, průběžné výsledky a další zajímavosti ze života havranů i dalších krkavcovitých na facebookové skupině "Havrani", kam jste také srdečně zváni. V případě dotazů, technických problémů či připomínek je k dispozici také emailová adresa: havanicb@gmail.com.

Havranění zdar!

Eliška Kovářová, Petr Veselý, Lubomír Peške