Úspěšný festival ptactva na Řežabinci

Ptáci jsou atraktivní a lidmi oblíbenou skupinou živočichů. V důsledku civilizačního tlaku na přírodu jsou stejně jako ostatní živočichové i skupinou v mnoha směrech ohroženou. Ornitologové a ochránci přírody se snaží popularitu ptáků u veřejnosti využít k jejich ochraně, ale právě prostřednictvím obliby ptáků i k ochraně přírodního prostředí. Zájem o přírodu a poznání jejích zákonitostí pak poslouží nejen k ochraně ostatních skupin živočichů, ale i k ochraně zdravého životního prostředí člověka. Za tímto účelem pořádají evropské ornitologické a ochranářské organizace různé akce, které prostřednictvím propagace zajímavého života ptáků probouzejí zájem nejen o ně, ale o přírodu obecně. Jednou z těchto akcí je i Evropský festival ptactva. Ten byl poprvé vyhlášen v roce 1992 a Česká společnost ornitologická se na jeho organizaci od počátku podílela. Letošní festival byl tedy v pořadí třicátý. Většinovým termínem konání je první říjnový víkend. Toto datum bylo vyhodnoceno jako optimální pro pozorování ptáků protahujících přes území Evropy na zimoviště. Proto jsou v tuto dobu pozorováni nejen ptáci, které známe z našeho území, ale i druhy, které u nás nehnízdí, ale přelétají přes naše území ze severských hnízdišť. Evropského festivalu ptactva se v Evropě zúč astnilo 19 000 lidí, z toho 1 209 u nás. V česku se konalo 36 akcí, během kterých bylo na tahu pozorováno téměř třiadvacet tisíc ptáků.

V neděli 2. října uspořádalo Prácheňské muzeum tuto akci tradičně u pozorovací věže v rybniční rezervaci na Řežabinci. Hlavními aktéry byli muzejní zoologové Jiří Šebestian a Karel Pecl. Vydatnými pomocníky se stali další členové Jihočeského ornitologického klubu - Jakub Handshuch (šikovný školák z Putimi), a Ivan Průša ze Záhoří. Kuba již tradičně poskytoval odborné informace na věži při pozorování vodních ptáků silným dalekohledem, evidoval pozorované druhy a pomáhal také při vyplétání ptáků ze sítí. Ivan zase již tradičně obešel celý rybník a sepsal všechny v okolí zjištěné druhy i jejich počty. Bez jejich pomoci by nebylo zaznamenáno tolik ptačích druhů a v takových počtech, protože muzejní zoologové se museli věnovat výkladu a kroužkování a také zájemcům o fotografování chycených druhů. Největší úspěch měl u laických návštěvníků odchyt tří ledňáčků. Pro amatérské ornitology to byl odchyt jednoho moudivláčka lužního, protože jde o druh ubývající. Ale na své si přišli i ornitologičtí fajnšmekři. To když se v síti objevil netypicky tmavě zbarvený rákosník proužkovaný. Jednalo se o ornitologický "špek" - o rákosníka tamaryškového. Tento druh byl u nás poprvé zaznamenán v roce 1961 a v jižních Čechách teprve potřetí. V roce 2018 na Blatensku a o rok později na Třeboňsku. A teď na Písecku.

Ale odchyt a okroužkování vzácného ptačího druhu nebyl jediným úspěchem našeho festivalu. Významným faktorem byla velká návštěvnost. Za ptáky přišlo v neděli na Řežabinec 328 lidí a z toho bylo 111 dětí. Návštěvníci se mohli seznámit s metodikou kroužkování, poznat důvody této činnosti a vyfotografovat si odchycené druhy. Ty vzácnější jsem již uvedl, ale pro mnohé bylo blízké setkání s rákosníky obecnými, modřinkami a budníčky menšími také atraktivní. Kroužkování je v rámci festivalu jen doplňkovou činností. Hlavní náplní je seznámení s ptáky, kteří danou lokalitu na podzim využívají. Proto se zaznamenává zastoupení jednotlivých druhů a počty pozorovaných jedinců. Na prvních dvou místech se umístili vodní ptáci - husa velká velká (450 ex) a potápka roháč (123 ex). Třetí byl zástupce pěvců - vrabec polní (70 ex). Celkově bylo zaznamenáno 1578 ptáků zařazených do 59 druhů. Z ornitologického hlediska bylo zajímavé pozorování vodních druhů - morčáků velkých, morčáků prostředních, hvízdáků euroasijských a vodoušů tmavých. Z dravců to byli orel mořský a orlovec říční a z pěvců náš zimní host pěnkava jíkavec. Pokud někdo uvedené druhy nezná, může si je najít na internetu, stejně tak jako celkové festivalové počty z ČR. Ty jsou na stránkách České společnosti ornitologické. Že bylo letošní setkání s ptáky a veřejností na Řežabinci po všech stránkách úspěšné svědčí i skutečnost, že mnozí z účastníků projevili zájem stát se členy České společnosti ornitologické. Tato podpora veřejnosti nám pomůže ještě aktivněji chránit a obnovovat přírodní prostředí a pomáhat těm ptačím druhům, kterým jsme našimi zásahy do přírody zkomplikovali život. A to bude nakonec ku prospěchu i nám lidem.

Karel Pecl, spolupracovník Prácheňského muzea v Písku a záchranné stanice živočichů Makov